Moje první hárání
14. 2. 2008
Tak mám za sebou první hárání . Začala jsem už v necelých sedmi měsících. Panička říkala, že se v těch sedmi začíná, tak já holt musím mít všechno hned. Přežila jsem to docela bez úhony. Žádní nápadníci u nás před vraty za celou dobu nebyli. Jediný, co mi vadí je, že jsme vůbec nechodili na procházky a ani na cvičák. Ještě, že aspoň můžu na dvoře blbnout s Belou . Panička si mě taky vzala dovnitř. Dala mi kalhotky, což se mi teda vůbec nelíbilo . Pořád jsem si je stahovala a kousala, a to se zase nelíbilo paničce . Ale teď už to mám za sebou a moc se těším v neděli na cvičák za kamarády.
Ale aspoň jsem mohla s nemocnou paničkou odpočívat na gauči:
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář